Člověk chtěl od samého začátku určit místo, kde se například nachází kořist. Asi víte, jak si se stejným problémem poradily včely. Když chtějí v úlu oznámit, kde se nachází velké množství květů, začnou tancovat (resp. kroutit zadečkem a chodit do osmičky). Podle toho určí směr i vzdálenost místa.
Vypadalo by to asi divně, kdyby pravěký člověk přiběhl domů do jeskyně za svou tlupou a začal vrtět zadkem a chodit do osmičky, a tak není divu, že si člověk vymyslel mapy a později i zeměpisné souřadnice, které mu orientaci ve světě zjednodušili.
První náčrtky krajiny, které připomínají mapu, se objevili již v období starší doby kamenné (paleolit). Jelikož pravěcí lidé neznali ještě papír, vyrývali své mapky v jeskyních nebo do pracovních nástrojů (např. do kyjů).
starověk
obr. 1 - hliněná deska s mapou z Babylonie
Nejstarší mapa, tak jak jí známe pochází z Babylonie. Je zaznamenána na hliněné desce a znázorňuje Eufrat a jeho přítoky.
Velký pokrok kartografie zaznamenanala v období starověkého Řecka a Říma. Asi nejznámější mapou ze starého Řecka je Hekataiova mapa (obrázek 2).
obr. 2 - Hekataiova mapa - Řecko je ve středu mapy a celou pevninu omývá oceán (stále převládá názor, že Země je placka)
Otcem geografie je nazýván Kratosthenes z Kyrény. Ve svém díle Geografika shrnuje veškeré tehdejší vědění o Zemi.
obr. 3 - mapa podle Erastothena z Kyrény
Poprvé se objevuje názor geocentrismu (zeměstřednost) = názor, že Země je středem vesmíru. Přišel s ním Klaudios Ptolemaios.
středověk a novověk
Po zbytek starověku a středověku se o geocentrismu vedly spory. Opačným směrem než je geocentrismus je heliocentrismus (sluncestřednost). První, kdo začal heliocentrismus významně propagovat, byl polský astronom Mikuláš Koperník (15./16. století).
Asi nejznámějším zastáncem opačného myšlení (heliocentrismu = sluncestřednost) byl Galileo Galilei (Ital, 16./17. století). Ten kvůli svému názoru stál před soudem. Církvi se totiž nelíbilo, že se Země neotáčí kolem boha, ale kolem Slunce. Hrozilo totiž, že lidé začnou o víře pochybovat. Kdyby Galilei neodvolal, mohl skončit na hranici (stejně jako Giordano Bruno - viz dále). První papež, který uznal chybu, byl až Jan Pavel II. v roce 1992.
Se zcela revolučním názorem přišel italský astronom Giordano Bruno - ten tvrdil, že středem vesmíru není ani Země, ani Slunce a že vesmír je nekonečný. Církev ho za to v roce 1600 upálila.
Velký pokrok v geografii znamenaly cesty do vesmíru, vývoj aviatiky (letectví) a vývoj výpočetní techniky.
Historické mapy českých zemí
- Čech = Klaudyánova mapa (1518)
- Moravy = Fabriciova mapa (1569)
- Slezska = Helwingova mapa (1561)