Představte si nějaký složitý organismus. Nejlepším příkladem je člověk (Homo sapiens sapiens - jak víte z dějepisu).
V 5. třídě v přírodovědě jste se učili o orgánových soustavách - dýchací, trávicí, oběhová, vylučovací,… Vzpomínáte si?
trávicí soustava: dutina ústní --> hltan --> jícen --> žaludek --> tenké střevo --> tlusté střevo --> konečník
Soustava se skládá z jednotlivých orgánů - jícen, žaludek, tenké střevo,… Tyto orgány musí plnit určitou funkci. Mozek musí řídit organismus, žaludek musí natrávit potravu a plíce musí zajišťovat výměnu plynů. Čím je to dané že plíce dělají tohle a žaludek támhleto?
Orgány jsou tvořeny různými typy buněk, které dělají určitou činnost. Těchto buněk se stejným zaměřením je na jednom místě více a vytváří tzv. tkáň. Rozlišujeme svalovou tkáň, kosterní tkáň, nervovou tkáň, … O jednotlivých druzích se dozvíte na začátku 8. ročníku.
Tento obrázek shnuje červeně označený text:
Více buněk se stejnou funkcí vytváří tkáň (u rostlin se jedná o pletivo). Soubor tkání (pletiv) se nazývá orgán. Více orgánů tvoří orgánovou soustavu a více orgánových soustav tvoří organismus. Soubor organismů jednoho druhu na určitém místě tvoří společenstvo.
Bystrý žák si všiml, že na obrázku je orgánová soustava u rostlin. Opravdu se nejedná o chybu. I u rostlin botanikové určují minimálně dvě orgánové soustavy: vegetativní (slouží k přežití jedince – tj. kořen (bere vodu a živiny), stonek (rozvádí vodu a živiny), list (vytváří živiny pomocí fotosyntézy)) a rozmnožovací / reprodukční (slouží k přežití druhu – k rozmnožování).
Věda o tkáních / pletivech se nazývá histologie (na gymnáziu si jí užijete jedno čtvrtletí :))