7. Buňka

Již ve starověku lidé tušili, že je svět tvořen malými a podle nich nedělitelnými částicemi - „atomy“. Tyto atomy tvoří všechno kolem nás, ale nejsou to jednotlivé atomy, ale „shluky“ atomů - molekuly. A z molekul je tvořeno všechno (skoro). Z biologického hlediska nejsou atomy moc zajímavé. Pro nás jsou důležitější shluky molekul, které tvoří složité chemické látky - bílkoviny, cukry a tuky. Právě tyto tři látky jsou stavebními kameny všech organismů na Zemi. Tyto látky tvoří buňky.

Buňka

buňka = základní stavební jednotka živých organismů

Pozn.: Existují i organismy, které nejsou tvořeny buňkou, ale pouze bílkovinovým obalem. O nich se budeme ještě učit, jsou to mj. viry.

 

Existuje mnoho druhů buněk - nejdůležitější jsou 3 - rostlinná, živočišná a bakteriální (o té se dozvíte více v kapitolce "Bakterie")

Organely

Organely jsou útvary uvnitř buněk s uričtou funkcí - jedna zajišťuje tvorbu energie, druhá látky vytváří, třetí látky rozkládá, ...

  • buněčná stěna - na povrchu hub, rostlin; propouští látky; vystužená celulózou
  • cytoplazmatická membrána - výměna látek mezi prostředím a buňkou; polopropustná
  • cytoplazma vyplňuje vnitřek buňky; obsahuje organely; tvořena anorganickými, organickými látkami a vodou
  • jádro - řídí životní děje; podílí se na rozmnožování; obsahuje jadérko, obsažena genetická informace buňky
  • mitochondrie - tvorba energie (složité chemické reakce)
  • chloroplasty = zelené barvivo; probíhá fotosyntéza
  • vakuoly = obsahuje rozpuštěné nepotřebné (škodliviny) látky; podílí se na trávení; nevyskytuje se v živočišných buňkách (většinou)

Srovnání rostlinné a živočišné buňky

  ROSTLINNÁ ŽIVOČIŠNÁ
buněčná
stěna
X
cytoplazmatická
membrána
cytoplazma
jádro
vakuola X
mitochondrie
chloroplasty X
Rostlinná buňka Živočišná buňka

Stavba buněk je mnohem složitější. Často kladené otázky:

  • Jak to, že buňka drží pohromadě?

Je to kvůli cytoskeletu („buněčné kostře“), která je tvořena bílkovinovými vlákny. 

  • Existují další organely?

Samozřejmě, že ano - Golgiho aparát, endoplazmatické retikulum, ribozomy, ... Jejich spousta, ale na základních školách se učí jen o těch nejzákladnějších. Pokud Vás toto téma zajímá, více se o něm dozvíte na střední škole - zemědělky, gymnázia.

  • Mohou buňky zemřít?
Ano a stává se to poměrně často. Některé dokonce mohou spáchat sebevraždu, pokud zjistí, že s nimi není něco v pořádku.
 

Pohádka o tom, proč mají buňky chloroplasty a mitochondrie

Bylo, nebylo, v jednom obrovském oceánu si žila spokojeným životem jedna buňka. Nebyla to obyčejná buňka, byla to řasa. Řasy obsahují zelené barvivo - chlorofyl. Jednoho dne pohltila jiná buňka řasu. (Prostě jí sežrala :-)) A tak od té doby existují rostlinné buňky. Stejným způsobem se pravděpodobně dostly do buněk i mitochondrie.