2. Charakteristika života a podmínky života

Jak poznáme, že je něco živé? (charakteristika života)

1. pohyb

Namítáte, že rostliny nejsou schopné  pohybu?
 

obr. 1

2. růst (vývin)

Například bambus (řadí se mezi lipnicovité = trávy) roste rychlostí až 100 centimetrů za den.

Bambusový les v Kjótu, Japonskoobr. 2

3. rozmnožování

Rozlišujeme základní dva druhy rozmnožování - pohlavní a nepohlavní. Při pohlavním dochází k obohacení genetické informace. Při nepohlavním rozmnožování vznikají jedinci totožní s rodičem.
 

4. dědičnost

Dochází k přenosu znaků mezi generacemi. Jako znak můžeme brát barvu očí, barvu vlasů, u rostlin to může být například barva květů. Zákonitosti dědičnosti jsou velmi složité. Seznámíte se s nimi nakonci 8. ročníku. 

Mendel seven characters cs.svg obr. 3

Objevitelem základních zákonů dědičnosti byl český biolog a mnich Johann Gregor Mendel (1822-1864).

5. metabolismus (=příjem živin, zpracování živin, ...)

I rostliny mohou dýchat, ale moc často to nedělají. Rostliny častěji provádí děj opačný dýchání, který se nazývá fotosyntéza. O fotosyntéze se dozvíte v tomto ročníku. 
Naopak všechny organismy přijímají živiny. Rostliny přijímají převážně kořeny. 

6. dráždivost

Jako dráždivost označujeme schopnost reagovat na nějaký podnět.

7. vývin (evoluce)

Existuje řada evolučních teorií - tedy teorií, které se snaží objasnit vznik jednotlivých druhů. 

  • Nejstarší nevědeckou teorií je tzv. kreacionismus - tedy názor, že vše bylo vytvořeno nadpřirozenou bytostí (Bohem). Zastánci této teorie tvrdí, že někdo na Zem "hodil" všechny organismy najednou. 
  • Nejstarší vědeckou teorií je lamarckismus (autorem je francouzský přírodovědec Jean Baptiste Lamarck, 19. století). Zjednodušeně řečeno tvrdil, že žirafa potřebuje dlouhý krk proto, že chce musí dosáhnout na nejvyšší listy stromu, jinak uhyne.
 obr. 4
 
 
Dalším příkladem může být volavka, které se podobným způsobem vyvinuly dlouhé nohy, aby se mohla brodit vodou.
 
 

Ardea cinerea (15023680352).jpg obr. 5

  • Nejznámější teorií je Darwinova teorie. Charles Darwin(1809-1882) byl anglický biolog. Narodil se v poměrně bohaté rodině, brzy mu zemřela matka, v 8 letech byl poslán na internát do křesťanské školy. Nebyl dobrý žák. V 16 letech nastupuje v Edinburghu na medicínu. Zjišťuje, že nesnáší krev. V 18 letech začne studovat teologii (taky mu to moc nejde, největší problémy má s matematikou). Dále tedy přejde na geologickou školu. V letech 1831-1836 se plaví na lodi Beagle. 

Es-Darwin's finches

Na Galapágách(=ostrovy na západ od Jižní Ameriky) zkoumal mj. pěnkavy. Zjistil, že v různých částech ostrovů mají různé zobáky. V místech, kde se vyskytují tvrdé ořechy, nalézal pěnkavy s mohutnějšími zobáky (na obrázku označeny č.1). Zato v místech, kde nebyl dostatek potravy, měli zobáky malé a živili se hmyzem (na obrázku označeny č. 4).
Po příjezdu zpět do Anglie napsal knihu „O vzniku druhů přírodním výběrem, neboli uchováním prospěšných plemen v boji o život“. Proti Darwinově teorii ihned začali vystupovat představitelé církve. Darwin byl v té době vážně nemocný, a tak ho v diskusi s církví zastupoval jeho kamarád Huxley. Církev zastupoval biskup Samuel Wilberforce.
 
Krátký úryvek z článku:
Zasedání bylo zahájeno a všichni cítili ve vzduchu vibrace, klid před bouří. Asi po hodině se ujal slova biskup Samuel Wilberforce. Milým tónem plénu oznámil, že by rád udělal několik poznámek. Pronesl několik obecný tezí, dokonce složil Huxleymu poklonu - tušil, že se Huxley proti němu postaví, a konečně se dostal k jádru sporu. Darwinovu teorii označil jen za domněnku, nic víc. Použil k tomu i příklad, prý by se cítili velmi špatně, kdyby mu kdokoliv předložil důkaz, že nějaká opice ze zoologické zahrady je jeho příbuzným. Tohle sice Darwin nikdy netvrdil, ale Wilberforce svůj příklad dotáhl ad absurdum. Obrátil se k Huxleymu a otázal se ho, zda jeho opičí původ pochází ze strany babičky nebo dědečka.
JANDA, Martin. Spor o původ člověka hoří dodnes!. 21. STOLETÍ. Praha: RF-HOBBY, 2007, 2007(5): 34-36. ISSN 1214-1097.
 
V některých z amerických států byl dokonce zákaz vyučovat tuto teorii. Papež uznal evoluci až v roce 2014.
 

8. chemické složení

Všechny živé organismy jsou složeny z tzv. organických látek, tedy látek které mají ve své struktuře „zabudovaný“ uhlík, vodík, kyslík a dusík.

 

Podmínky života

rostliny

Živočichové

Teplo (záleží druh od druhu)

Světlo (některé rostliny preferují stín, některé slunná stanoviště)

Živiny (záleží druh od druhu

Voda

Vzduch

Teplo (-270°C až 150°C)

Živiny

Voda

Vzduch (existují organismy, pro které je kyslík jedovatý)

 

ZDROJE INFORMACÍ: 

  • ČABRADOVÁ, Věra. Přírodopis pro 6. ročník základní školy a primu víceletého gymnázia. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2003, 120 s. ISBN 80-7238-211-x. 
  • KOLÁČEK, Luboš Y. Špatní žáci, rebelové a jiní géniové: neslavná mládí slavných. Vyd. 1. Brno: Jan Melvil, 2009, 183 s. ISBN 978-80-87270-01-1. 
  • JANDA, Martin. Spor o původ člověka hoří dodnes!. 21. STOLETÍ. Praha: RF-HOBBY, 2007, 2007(5): 34-36. ISSN 1214-1097.

Štítky:

|